Uprostřed historické zástavby stojí obluda. A místo toho, aby se hledalo řešení, jak se jí zbavit, přemýšlí se, jak ji zachovat. Takže turisté si fotí Černou věž, renesanční sgrafita a pak se diví, že jsme se za čtvrt století nezbavili symbolu socialismu.
Nedávno jsem touto větou vyvolal poměrně bouřlivou diskuzi, do které se zapojilo sedm architektů, urbanistů, stavitelů a několik dalších odborníků. Nejzajímavější a nejpřínosnější názory jsem se pokusil shrnout do následujícího článku.
[…]
Názor: Žádná obluda ale pěkná uměřená stavba ve stylu pozdního bruselu. Návštěvníci a uživatelé Klatov ji budou brzo obdivovat stejně jako ty kostely. Jejím zbouráním by se Klatovy ochudili o příklad veřejné (mocenské) budovy a architektury druhé poloviny 20. století.
Názor: Tenhle barák vážně není špatný. Řekl bych, že je v topten neprefabrikovanýcch staveb doby socialismu. Za tohle by se třeba v Západním Německu vůbec nestyděli.
Názor: Použití kopilitu jako vertikálních slunolamů je docela zajímavé.
Názor: V samostatném pohledu to vypadá jako docela příjemný dům, nevypínavý svojí výškou a s podloubím, kde dá pohodlně procházet za deště i letního vedra. Copilitové slunolamy zjemňují měřítko.
Bavíme se o historickém centru města. V těsné blízkosti OV KSČ jsou dva kostely, zvonice Bílá věž, několik velmi cenných historických budov atd. A to vůbec nemluvím o tom, že stavbou tohoto domu byly nevratně poškozeny podzemní prostory Klatov a zbourán byl i dům, kde se narodil Václav Matěj Kramerius. Chápu, že to už se současnou podobou budovy nemá nic společného. Jen to uvádím pro dokreslení.
[…]
Názor: Z okresních „kokosů“ (pozn. kokos je frazém, který označuje komunistický kostel) patří tahle stavba rozhodně k lepšímu. Měřítkem ani proporcemi se nesnaží popírat místo na kterém stojí. Výškově ani hmotově nepřebíjí zástavbu v Plánické ulici. Do Krameriovy ulice dokonce zcela záměrně snižuje hmotu pro upřednostnění průhledu na Bílou věž. Ani celkový architektonický výraz neuráží. Problémem je způsob jakým se zametlo s původní historickou zástavbou v tomto městském bloku, kterou bez milosti shrnuli buldozerem. Druhým problémem je pohled na objekt z druhé strany, tedy od Arciděkanského kostela (do dvora).
Názor: Na náměstí stojí vedle sebe gotická věž, barokní kostel a renesanční domy, které vznikly v časovém rozpětí minimálně 300 let. Gotika je od baroka časově přibližně stejně daleko jako stavby z 20. století. Zbourat to a nahradit „původními“ domy postavenými z moderních materiálů a moderními postupy je asi to nejhorší, co by se dalo udělat, byl by to jen trapný podvod historie a architektury.
Srovnávat vsazení v různých historických dobách postavených domů na náměstí a budovy OV KSČ je velmi nešťastné. Fantova radnice, která vznikla před sto lety, perfektně zapadla. Zdá se vám, že tento objekt taky zapadá? Málokterý architekt by s vámi asi souhlasil.
Názor: Nepochybuji o tom, že ve své době šlo o poměrně necitlivý a hrubý přístup k výstavbě v historickém centru. Nicméně i přesto vznikla nadprůměrná stavba [autory jsou (cit.): „zaměstnanci Stavoprojektu Miloslav Sýkora a Vladimír Belšán (1972)“]. Dokonce bych označil za štěstí, že stavba dosud nebyla zdegradována zateplováním a jinými přestavbami…
Zateplení? A co třeba plastová okna? To zateplení se možná opravdu připravuje. Takové zásahy jsou schvalovány zastupitelstvem, ale moc lidí se tam nevyjadřuje a jen pak nadává, když je už hotovo.
[…]
Chvilku tady člověk nechá volavku bez dozoru a hned se takhle rozmnoží. Jsem ale moc rád, že se tahle diskuze rozproudila. Pozorně jsem si přečetl reakce. Při čtení těch prvních jsem cítil, že se asi mýlím, ale čím víc jsem se začítal, tím víc jsem nabýval přesvědčení, že mám pravdu a tento dům je obludou. A zkusím vysvětlit, proč si to myslím.
Mluvíme-li o hmotě budovy, tak právě ta vyjadřuje jen jedinou myšlenku, tedy „Můžu si dělat, co chci; já jsem tady pánem!“. Rozkydnutí (promiňte mi tento výraz, ale žádný jiný nevyjadřuje skutečné umístění) nejenže zabralo prostor celého obytného bloku, ale především se (opticky) roztáhlo až na bloky sousední, což je patrné především v ulici Krameriově.
Uvolnění, resp. otevření (optické i skutečné) prostoru z jihu, tedy z Plánické ulice, které mimochodem vůbec nesouvisí s prací architekta, ale s pouhou potřebou zajištění prostoru pro Tatry 613 přijíždějících delegací, takže toto uvolnění nikterak neospravedlňuje zásah do Krameriovy a Pawlíkovy ulice. A to už vůbec nemluvím o severní straně, která ale byla již uvolněna malým parkem během „zlidšťování“ bývalého OV v roce 1994.
Stále ale přemýšlím o některých tezích, které z diskuze vyplynuli. Vidíte na budově pozitiva, která já jsem možná neviděl, protože k ní mám silný emocionální vztah. Negativní. Proto jsem se podíval ještě jednou (pokolikáté už?) a zkusil pozitiva hledat a najít. Máte pravdu, že některé architektonické prvky jsou zajímavé a ve své době možná i ne zcela obvyklé. Devět sloupů podpírající kancelář tajemníka OV (?). Slunolamy. Možná několik prvků interiéru…
Vrátím se k problému „zbourání × zachování“. Je zcela jasné, že tuto budovu v dohledné době nikdo nezbourá. Náklady jsou příliš vysoké. Její náhrada by ale zase nebyla tak složitá. A rozhodně by se našlo řešení, které by bylo lepší. Rekonstrukce původní zástavby je – promiňte mi ten výraz – pitomost. To už by nebyla původní zástavba, že. Ale bylo by možné se opřít o již vypracované studie. Nebo pozvat dobrého moderního architekta (jak se vám líbí Nové plzeňské divadlo, NTK, nebo třeba Palác umění ve Valencii?). Mohl by tady vzniknou nádherný architektonický prvek, který by byl nadčasový a nevyjadřoval jen potřebu okresního tajemníka dokázat si, že Klatovy jsou pevnou hrází socialismu a míru.
Přesto je jasné, že budova tady bude ještě několik (mnoho) let stát. Pokud já přistoupím na to, že je budova akceptovatelná, přistupte vy na to, že je potřeba ji upravit. A nestačil by jen drobný face-lift, ale opravdu výrazná změna. Pochopitelně bez botulotoxinu. Pojďme se zamyslet, co by bylo nutné, aby se OV KSČ přeměnilo na turisty obdivovaný skvost. A to nejen v exteriéru, ale i (a možná především) v interiéru. Myslím, že tak, jak je, nikoho neuchvátí (cit.): „Rána, kterou KSČ uštědřila klatovským památkám, se nehojí podnes. Tento objekt turistům pokaždé zmaří dojem z návštěvy města“.
Prosím, kdo nejste z Klatov, kdo jste neviděl na vlastní oči Plánickou ulici, přijeďte se podívat. Myslím, že necitlivost k prostoru je srovnatelná s jihlavským Priorem. No, to asi ne, tam je to extra třída, na kterou nikdo nemá.
[…]
Názor: Prvním krokem k jakékoli revitalizaci musí být nalezení vyhovující funkční náplně. Co v té budově dneska je?
V části sídlí část ZUŠ (což je naprosto nevhodné protože papírové stěny netlumí ani hovor, natož hudbu), v části je jídelna pro nedalekou školu a klubovny.
Názor: Negativní věci tam samozřejmě jsou, nejhorší mi připadá řešení parteru (styk s ulicí) – mramorová hradba, nějaké kaktusy nebo co to je, zatím betonová hradba. A jelikož lidé běžně vnímají z budov jen přízemí, je mi jasné, že to na většinu musí působit děsně. Jinak ale stavba podle mě nadčasová je a na to, čím byla, i docela elegantní.
Názor: Stavba sama o sobě má jisté hodnotné prvky a je na svou dobu elegantní, ale přesto zničila předchozí milieu a nové status quo nenastolila. Nemám ale pochopení pro malé zásahy. Buď dojde k razantní úpravě, tedy něčemu, co změní její nepříjemné působení nebo půjde o úpadek. Natírat břízolit není krok správným směrem. Ostatně … nezapomínáme na sochařskou výzdobu?
Ještě jednou se vrátím k tomu nešťastnému umístění. Pokud by tento dům stál na Jižním Městě, asi by byl jeho ozdobou. Ale on stojí na Malostranském náměstí, kde nahradil Hartigovský palác. Ale souhlasím, že s tím už se udělat nic nedá.
[…]
Požadavek na zbourání objektu bývalého OV KSČ se ukázal jako nerealizovatelný. Naopak jako velmi potřebné se ukázalo přizvat si odborníky, kteří ví a chtějí se zamyslet nad budoucností tohoto nepřehlédnutelného objektu ve středu města. S jejich pomocí bychom tak mohli připravit myšlenku, projekt a následnou realizaci.
Karel Viták, 5. října 2014